Navážeme na první díl pokračováním „uzlího mikroseriálu“ se podíváme, jak spojit dva stejně silné provazy dohromady. Lze to udělat mnoha způsoby. My se ale budeme věnovat tomu nejjednoduššímu způsobu a navíc uzlem, který zná každý. Očkem, respektive jeho dvěma modifikacemi. (A ano, já vím, používají se pro ně různé názvy, např. vůdcovský uzel, autíčka/rybářská spojka – podstatné je, že funkční základ je očko.)
První verzi použijeme, pokud chceme uvázat uzel, který lze i po zatížení dobře rozvázat. Stačí vzít dva konce provazů které chceme spojit, uděláme očko, tak jako bychom ho vázali na jedné šňůře a utáhneme. Podstatné je, nechat delší konce, podle síly šňůr asi tři čtyři centimetry. Uzel se rozvazuje od volných konců, tj. z nezatížené strany.
Uzel typicky použijeme při kotvení tarpu na stromy, kdy potřebujeme šňůru ještě o kus prodloužit.
Druhá verze jsou očka vázaná proti sobě, vážeme ho na spoji který už neplánujeme rozvazovat. I tady je důležité nechat volné konečky dostatečně dlouhé a uzel zatahovat rovnoměrně.
Uzel typicky použijeme při vytváření poutka na kolíky, které už má na tarpu zůstat na trvalo.
Můj závazek: veškeré recenze a rady jsou založené na dlouhodobém používání a praktických zkušenostech. Nejsem svázán s žádnou značkou, výrobcem, nebo prodejcem. Nezveřejňuji sponzorovaný obsah.
